Zdravím všechny,
co zlákalo shlédnutí mého blogu, jsem za to
velice ráda :)
V úvodu bych chtěla stručně shrnout, o čem
se chystám psát.
Jak většina z Vás už ví, rozhodla jsem se koupit si své vlastní bydlení. Za
jiných okolností bych s tímto krokem asi ještě pár let počkala, ale bohužel, život
nám občas rozdá jiné karty, než bychom chtěli a my musíme naši životní hru
začít hrát podle nich.
Před necelým rokem mi zemřel dědeček. Jaký můj dědeček byl, co
všechno uměl a jaké části světa procestoval, o tom vám ráda napíšu zase jindy,
protože bych určitě nezůstala u stručnosti, kterou jsem slibovala v úvodu.
Děda vlastnil veliký byt na Pankráci v bytovce z 50.
let. Vždy mi říkal, jak by byl rád, kdyby byt zůstal v rodině. Také si
přál, aby zůstal v původním stavu se zachováním nábytku a veškeré jeho
práce, kterou na bytě udělal. Dědečku, za nesplnění tohoto přání se ti MOC
omlouvám, ale to by opravdu nebylo reálné… (zhodnoťte sami podle fotek
původního stavu)
Ovšem prvního přání jsem se rozhodla zhostit. Nikdo z rodiny
o byt neměl zájem a mamča s tetou se rozhodly byt prodat. Naštěstí k mé
velké radosti právě mně :)
A o tom, jak se s tím vším poperu, o zařizování, rekonstrukci,
designu, vybavování… a jak si to nové bydlení nakonec užívám, se můžete dočíst
na mém blogu Ev‘Housing
Žádné komentáře:
Okomentovat