pondělí 11. července 2016

První noc v novém bytě…


Byt ještě stále není hotový, ale včera jsem jela po téměř dvou a půl měsících vyzvednout psa na chatu a proto bydlím už teď. Skákala a pištěla radostí, když jsem přijela, ale zatím bydlíme bez dveří, kuchyně a spoustu dalších detailů, ale nevadí. Mám luxusní postel, bombastickou sprchu, která asi vede i nad tou ohromnou vanou co mám v druhé koupelně. J

Ještě mám v bytě hodně práce a téměř vše bych potřebovala stihnout do středy. Bohužel asi nestihnou dodat pracovní desku, takže kuchyně nebude 100% k využití, ale to už nějakých pár dalších dní přežiju …

I přes velikou spoustu špatně udělané práce, kterou vidím a uvidím všude, protože něco opravit nešlo, hodně věcí je naprosto úžasných a jásám pokaždé, když je vidím J


Ani nemůžu říct z čeho jsem nejvíc nadšená, protože toho je dost J

FOTKY:



No a co se mi zdálo, to si nepamatuju... :)
Krásný den všem

Ev*




pondělí 27. června 2016

o šest týdnů později...


Už je to nějaký ten pátek od mého posledního příspěvku…

Odmlčela jsem se ze dvou důvodů, jedním je delší dovolená a druhým neustálé komplikace doprovázející celou rekonstrukci. Tyto dva důvody jdou ruku v ruce, už jsem toho měla plné zuby a chtěla na chvíli vypnout a nemuset řešit vůbec nic co se bytu týče. Ani blog…

Otázka, kterou poslední 2 měsíce slyším celkem často a nejspíš zajímá i ty, kteří se mne nemůžou zeptat osobně… 
„Už bydlíš?“ Tak vážení, „NE, NEBYDLÍM! :D

Už mi to přijde úsměvné, ale musím přiznat, že minulý týden jsem se moc nesmála a hned několikrát mně přepadl nezastavitelný záchvat pláče…

Nevím, jestli má cenu sem vypisovat všechny ty komplikace, které se stále objevují. Proto se pokusím jen ve stručnosti:

A) Co se týče oprav v bytě po příšerné práci řemeslníků… co šlo, se v rámci možností opravilo. Křivá podlaha je a zůstane, s tím už se nic dělat nedá. Křivé zdi jakbysmet. Nad nějakými nedostatky musím přimhouřit oči a budu doufat, že mi nezůstanou vrásky. Stačí šediny, kterých z toho všeho mám víc než dost.

B) Dohady s člověkem, co měl celou rekonstrukci na starosti. Zaplaceno bohužel dostal už předem (vím, veliká chyba). Dostal částku, na které jsme byli od začátku domluveni + navíc mou rezervu, protože plynaři a elektrikáři byli o něco dražší, než počítal (také velká chyba, vím to… pozdě bycha honiti). Ovšem tento člověk má prý v úmyslu se semnou soudit, pokud mu nedám další peníze, jelikož ho, údajně, celá rekonstrukce stála ještě o dalších 200.000,- více. Původně jsem neměla v plánu sem psát částky, ale bez nich to pro úplnou představu asi nepůjde.
  • Domluvená cena rekonstrukce 650.000,-
  • Zaplaceno 700.000,-
  • Údajný nedoplatek za materiál a práce provedené firmou Able Group s.r.o. 200.000,-
  • Další mnou zaplacené náklady (jelikož po skončení firmy jsem neměla ani dveře, umyvadla, baterie, zprovozněný plynový kotel, dělalo se pár oprav atd... prý už na to nezbyly peníze) cca 100.000 - 150.000,- a to bohužel není finální částka
  • Náklady spojené se zpožděním rekonstrukce, nemožností pronájmu 1kk atd. zhruba od 30.000 do 60.000,-

Jestli se budeme soudit, netuším... ale hlavně nevím, kde se v onom člověku bere ta DRZOST!




Teď z té lepší stránky. Něco se v bytě přeci jen trochu pohnulo a já doufám, že do dvou týdnů už skutečně bydlet budu. Mám složenou krásnou postel a je vážně krásná! 
 


V dolní koupelně už chybí jen připevnit dveře do sprcháče... 
  
 Ano, ta mozaika je vážně křivá jak prase, jenže s tím už také nic nenadělám...


Kuchyňě už čeká na zaměření pracovní desky, parapetu, pár dodělávek, jako dokoupení správných dveří na lednici... 
Ve středu přivezou sedačku a už to tam bude krásné :) 
Jídelní set mi zatím musí stačit zahradní, co jsem měla na smíchově :D
 


V horní koupelně je ještě dost práce... z fotky asi není moc patrná změna, která nastala. Ale když porovnáte 1. a 2. fotku, všimnete si, že zmizela původní konstrukce. Nejen že se mi nelíbilo, jak je udělaná, byla dost nesymetrická, ale také se opět pánové z Ukrajiny předvedli. Prostor pro vestavné skříňky měl být 101 cm.. kolik ve skutečnosti měl? 99 cm!!!!! Tak jsem je to nechala zbourat a vymyslela jinou, podle mně lepší variantu.




Tak mi držte palce, ať za 2 týdny opravdu konečně bydlím :)

Krásný den všem
Ev*



čtvrtek 12. května 2016

Řemeslo, braň se!

  

Nevím kde začít…


Nejdříve musím zmínit pár vět, které padly začátkem dubna.
Konverzace, která proběhla zhruba před pěti týdny:


Já: „Je reálné, že budu od 1. 5. bydlet? Můžu na 1. 5. domluvit předání bytu na Smíchově?“ … „Víš, nemůžu si dovolit nemít střechu nad hlavou, mám 2 zvířata, takže přechodné bydlení je bohužel nereálné!“
Architekt: „Jasně, za 14 dní máme hotovo! Tady už se jen dodělá pár věcí, to je hned.“


Je čtvrtek, 12. 5. venku svítí sluníčko, konečně začíná být teplo a to je asi jeden z mála aspektů, který ještě drží mou psychiku v hladině snesitelnosti, nemám daleko k tomu, abych se složila jako domeček z karet…

Měla jsem bláhovou idylku, posledních 12 dní si užívám nového bytu, zařizuji si ho podle představ, vybírám látku na závěsy, talíře, příbory, kupuju a instaluju dekorace, v sekci ručníků se nemůžu rozhodnout, které barvy vybrat a proto koupím takové množství ručníků, které nemůžu nikdy využít, ale to nevadí, všechny budou ladit…


Realita je ale jiná …

Dvanáct dní přespávám v malém jednopokojovém bytě u maminky, na matračce pro hosty, umístěné mezi konferenčním stolknem a zdí. Na mé útočiště si rozhodně nestěžuji a jsem za něj vděčná. Navíc, s maminkou se nemám vůbec špatně. Ale oproti původní idylce je to hodně veliký rozdíl.
Zvířata jsou na chatě. Kocour si to užívá a myslím, že i babička je spokojená, že má o koho pečovat. Se psem je to trochu horší, chata není oplocená, a jelikož je Agi neunavitelné hravé zvíře, s loveckými pudy německého ovčáka a tvrdohlavostí po paničce, péče o ni je náročnější. Trochu si pohrála se sousedovic slípkami, takže teď musí být pod drobnohledem, nebo přivázaná k trámu, aby zase nezdrhla na slepičí čajíček o páté.

Ovšem fakt, že už jsem měla dávno bydlet a zařizovat si byt, není ten, co by mě tolik trápil. Je to sice veliká komplikace pro mě i pár lidí kolem, ale nevadí, je to dočasné a jak se říká, musíme si pomáhat…


Ten problém, jak napovídá název tohoto příspěvku je daleko horší.
Práce, která se na bytě do teď udělala, je katastrofická. Nejspíš je to v důsledku toho, že se nestíhá a hoří termíny, ale podle mého názoru, nic nemůže být na úkor práce. Termíny už jsou dávno v plamenech, průšvih s bydlením jsem nějak zažehnala, ale jak se vyřeší katastrofy, které mám v bytě, to teda nevím…

V pondělí mi volal pan dělník, jestli můžu přijet do bytu, že má hotovo.
Věděla jsem, že hotovo v žádném případě nemá a že s ním budu muset byt projít a říct mu, co všechno musí opravit. Ovšem jeho reakce mně rozčílily doběla.


Špatně položená podlaha... že je křivá, houpe se, vrže, všude jsou boule, nikde není rovný kus, kde by se kulička nekutálela, te je kapitola jiná, ale tohle? 


  Já: "co je tohle, to snad nemyslíte vážně?!"
odpověď pana dělníka, z nepříliš vzdálené země, kde nejspíš mají pocit, že ukrajinci můžou z českého člověka dělat blbce a nechá si to líbit, byla:
"To době pani, to tak musí!"

Myslela jsem, že mu jednu vlepím!
Ano, plovoucí podlaha nesmí přiléhat ke zdi, to vím, a nemusím být stavař. Ale také vím, že ten kousek, který vznikne mezi zdí a podlahou, se schová právě pod tu lištu. Jenže to se jim, Patům a Matům, nějak nepovedlo.. dvakrát měř, jednou řež!

Vlastně na všechno, co jsem ukázala, že se mi nelíbí, nebo je špatně udělané mi bylo řečeno: "To tak dopře pani. To nejde jinak pani. To musí pani. To ja nedělal pani. To bylo pani. To ja neumim pani...." škoda, že se v textu nedá vyjádřit jeho přízvuk a intonace.. 

Hodně ryhchle jsem ho vyhodila z bytu s tím, že o tomhle se spolu nebudeme dál bavit a vše začnu řešit osobně jen s jeho šéfem, panem Architektem. Ano, z něj jsem byla zprvu nadšená a měla radost, že bude celý byt dělat právě on, ale nějak se mu to nevyvedlo.. Do teď nechápu, kde nastala chyba...


A teď pokračování včerejší fotodokumentace







Lišty jsem chtěla bílé, vzhledem k tomu, že budu mít, doufám, bílé dveře i obložky... 

 
























"Sem, za topení, nedáme dlažbu vůbec, to se zaplácne lepidlem a on si nikdo nevšimne"



 Prý to jinak, než takhle nejde... 



  ... vedlejší místnost... a hele! JDE!









































Prý už je vymalováno a hotovo... ale v celém bytě je viditelná, až do očí bijící síťka, jako na obrázku dole a na stropech prosvítá sádrokarton.





A největší tečka za tím vším, je NOVĚ postavená zeď, která tem šikulům, nějak ujela...






Už chápete mé pocity zoufalství? 
A co teď s tím... :(

Ev*