úterý 26. dubna 2016

„Pomalu, ale jistě se blíží den…“



... jenže konec v nedohlednu


Ráda bych napsala „Pomalu, ale jistě se blíží den…“ jenže tak to bohužel není, ten den, kdy musím opustit svůj krásný, vybavený, čistý, leč malý, ale obyvatelný byt na Smíchově, aby se mohla nastěhovat nová nájemnice, se SAKRA RYCHLE BLÍŽÍ. Uteklo to jak voda a mně už zbývá posledních 5 dní do jeho předání.

Čím méně dní mi zbývá, tím větší mám hrůzu z toho, do čeho se to mám vlastně nastěhovat…
Můj poslední příspěvek je starý 19 dní a tehdy jsem si naivně myslela, že co nevidět budou v bytě podlahy. To jsem ale měla hlavu v oblacích… ještě ani teď nejsou podlahy v celém bytě hotové…

Bláhové představy o tom, že hned od května pronajmu 1kk a sama se krásně zabydlím ve svém útulném hnízdečku, jsou ta tam.

 Teď sháním po kamarádech elektrický přímotop, protože s plynovým kotlem, lépe řečeno s přívodem vzduchu ke kotli, nastalo takových problémů a komplikací, že vám to snad raději ani nebudu vše vypisovat, jinak bych z toho byla zase nešťastná.
Mé vyhlídky na stěhování jsou tedy dost omezené a sama se musím nejdříve nastěhovat do malého 1kk, které už je naštěstí téměř připravené k bydlení. Ve zbylé části bytu budou ještě minimálně týden pokračovat dělníci a mně nezbývá než doufat, že se v tom prachu a bordelu, který je stále všudypřítomný, neudusím. Jak jsem zmínila problémy s kotlem… ještě minimálně týden potrvá, než bude revize a já budu moci jít na plynárny kvůli namontování plynoměru, takže budu vlastně nejen bez tepla, ale i bez teplé vody… haha, tak teď se musím smát, to s tou vodou mi došlo až teď!

I když tohle všechno zní spíše negativně, musím se zmínit o jedné osůbce, která mi v sobotu hrozně moc zvedla náladu. Moje milovaná kamarádka a úžasná fotografka Lucinka (LUCE), se za mnou stavila o víkendu v bytě a hrozně ho chtěla vidět. Původně jsem si říkala, že tam téměř nikoho nepustím, než to bude hotové, ale tak trochu jsem doufala, že mě její reakce nabije alespoň trochou pozitivní energie, které mám teď nedostatek.
A taky že jo! J Byla z bytu opravdu nadšená a já jsem za její reakci strašně moc vděčná, protože takové povzbuzení jsem potřebovala.
Takže ti, Lucinko, moc děkuji! :*

Po tom všem co se za poslední měsíc kolem bytu odehrává, jsem snad začala i pochybovat, jestli jsem se do toho vůbec měla pouštět. Mám samozřejmě plnou podporu v rodině a hlavně v mamince, která je zlatá a se vším mi pomáhá, té také patří veliké DÍKY! Ale znáte to, člověk občas potřebuje nějaký nový náboj J

Mám pro Vás pár fotek, ale doslova jen pár, protože vlastně ani nebylo co jiného fotit…







 téměř hotové 1kk



Tak mi držte palce, ozvu se z průběhu stěhování :)
Krásný den

Ev*

Žádné komentáře:

Okomentovat