Od průběhu stěhovaní, až po slzy zoufalství…

Poslední víkend byl pro mně opravdu jedním z nejnáročnějších v poslední době. A to jsem si myslela, že další komplikace než ty, které během celé rekonstrukce nastaly, už prostě nemůžou přijít.

Posledních 14 dní bylo v duchu balení mého dosavadního života do krabic. Ne jen, že jsem balila celý svůj byt kvůli stěhování, ale zároveň se, z důvodu prodeje, vyklízel byt mých rodičů.

Každý jste se už určitě, minimálně jednou, za svůj život stěhoval, takže víte, jak je to nekonečné… Proto nebudu rozvádět do detailu, je to zbytečné a nudné.

Minulý týden balení vrcholilo a leč jsem měla v plánu, postupně a svépomocí, odvážet krabice do nového bytu v průběhu celého týdne, nakonec jsem se rozhodla objednat stěhováky. Je to rychlé, nesedřete se a navíc jsem po úterní návštěvě bytu usoudila, že raději ještě pár dní počkám. Bylo mi slíbeno, že v pátek bude byt 1kk připravený k nastěhování a v následujícím (tomto) týdnu už se dodělají jen poslední úpravy v mém 3kk.

Celé stěhování pro mně bylo dost stresující (to asi znáte), ale nakonec jsem vše zabalila celkem rychle… V bytě na Smíchově to vypadalo asi takto:

Stěhováky jsem měla objednané na pátek 15:00 a doufala, že se mi nestane podobná situace jako pár známým, na které se stěhováci na poslední chvíli vykašlali :D Naštěstí ne! Vybrala jsem si dobře  a tímto všem můžu doporučit MAXTRANSPORT. Dochvilní, spolehliví, milí, ochotní a celkově to bylo příjemné stěhování J

Onen osudný okamžik zoufalství bohužel nastal ve chvíli, kdy jsme přijeli do bytu… Vstoupila jsem do staveniště, setrvávajícího v dosti podobném stavu už posledních 14 dní. Byt 1kk, který už měl být kompletně hotový a připravený k nastěhování, vybalení a bydlení od pátečního večera, byl plný stavebního prachu a rozhodně ještě nebyl a není komplet hotový. Po pár minutách v místnosti jsme se, já i stěhováci, dusili a mezi zuby nám chroupalo a skřípalo. Přepadl mě skličující pocit zoufalství a bezmoci. „Jak se mám, proboha, do tohohle nastěhovat, spolu se zvířectvem a začít tu bydlet?“ S pláčem jsem si prošla celý byt a zjistila, že krom položení podlah (ale stále ne v celém bytě), částečného obkladu v koupelnách 3kk, nepěkných interiérových dveří použitých jako vchodové dveře do jednotlivých bytů, s klíčky jak od poštovní schránky, se vlastně vůbec nic nezměnilo.

Nejdříve jsme se s mámou, tetou a jejím přítelem pustili do úklidu 1kk, abych tam mohla začít bydlet, ale po chvíli jsme to vzdali. Vzhledem k tomu, že technický bordel/prach v bytě stále je a bude, protože se ještě musí řezat obklady a dlažby, stejně by to tam za jeden den vypadalo úplně stejně. V tomhle se prostě bydlet nedá.

Svolala jsem rodinné S.O.S., protože jsem potřebovala alespoň na týden dostat zvířata pryč. Zvířectvo je tedy na chatě s babičkou, dědou a tátou. Doufám, že to ve zdraví přežijou -  tím myslím hlavně tu rodinu :D

1 katastrofa s bydlením na následující týden zažehnána… můžu, dle možností a nabídek kamarádů, přespávat kde se mi namane J DĚKUJI!

Otázkou ale je, jak dlouho to ještě potrvá… Vzhledem k nedostatkům, které jsme v bytě za víkend našli a velkému množství nedokončených prací... bojím se, že tohle bude ještě na dlouho L

Zatím mám tedy všechny věci v jedné místností a doufám, že se dělníci postarají (na mé, několikrát opakované, přání) o to, aby se, alespoň do téhle místnosti, dostalo minimum prachu a bordelu..

O nedostatcích, IKEA dopravě a stavění kuchyně zase příště..

Hezký den všem

Ev*