... jenže konec v nedohlednu
Ráda
bych napsala „Pomalu, ale jistě se blíží den…“ jenže tak to bohužel není, ten
den, kdy musím opustit svůj krásný, vybavený, čistý, leč malý, ale obyvatelný
byt na Smíchově, aby se mohla nastěhovat nová nájemnice, se SAKRA RYCHLE BLÍŽÍ.
Uteklo to jak voda a mně už zbývá posledních 5 dní do jeho předání.
Čím
méně dní mi zbývá, tím větší mám hrůzu z toho, do čeho se to mám vlastně
nastěhovat…
Můj
poslední příspěvek je starý 19 dní a tehdy jsem si naivně myslela, že co
nevidět budou v bytě podlahy. To jsem ale měla hlavu v oblacích…
ještě ani teď nejsou podlahy v celém bytě hotové…
Bláhové
představy o tom, že hned od května pronajmu 1kk a sama se krásně zabydlím ve
svém útulném hnízdečku, jsou ta tam.
Teď sháním po kamarádech elektrický přímotop,
protože s plynovým kotlem, lépe řečeno s přívodem vzduchu ke kotli,
nastalo takových problémů a komplikací, že vám to snad raději ani nebudu vše
vypisovat, jinak bych z toho byla zase nešťastná.
Mé
vyhlídky na stěhování jsou tedy dost omezené a sama se musím nejdříve
nastěhovat do malého 1kk, které už je naštěstí téměř připravené k bydlení.
Ve zbylé části bytu budou ještě minimálně týden pokračovat dělníci a mně
nezbývá než doufat, že se v tom prachu a bordelu, který je stále
všudypřítomný, neudusím. Jak jsem zmínila problémy s kotlem… ještě
minimálně týden potrvá, než bude revize a já budu moci jít na plynárny kvůli
namontování plynoměru, takže budu vlastně nejen bez tepla, ale i bez teplé vody…
haha, tak teď se musím smát, to s tou vodou mi došlo až teď!
I
když tohle všechno zní spíše negativně, musím se zmínit o jedné osůbce, která
mi v sobotu hrozně moc zvedla náladu. Moje milovaná kamarádka a úžasná fotografka
Lucinka (LUCE), se za mnou stavila o víkendu v bytě a hrozně ho chtěla
vidět. Původně jsem si říkala, že tam téměř nikoho nepustím, než to bude hotové,
ale tak trochu jsem doufala, že mě její reakce nabije alespoň trochou pozitivní
energie, které mám teď nedostatek.
A
taky že jo! J
Byla z bytu opravdu nadšená a já jsem za její reakci strašně moc vděčná, protože
takové povzbuzení jsem potřebovala.
Takže
ti, Lucinko, moc děkuji! :*
Po
tom všem co se za poslední měsíc kolem bytu odehrává, jsem snad začala i
pochybovat, jestli jsem se do toho vůbec měla pouštět. Mám samozřejmě plnou
podporu v rodině a hlavně v mamince, která je zlatá a se vším mi
pomáhá, té také patří veliké DÍKY! Ale znáte to, člověk občas potřebuje nějaký
nový náboj J
Mám
pro Vás pár fotek, ale doslova jen pár, protože vlastně ani nebylo co jiného
fotit…
téměř hotové 1kk
Tak mi držte palce, ozvu se z průběhu stěhování :)
Krásný den
Ev*